Seriál Abeceda pěstitele japonských topolů 2
ABECEDA PĚSTITELE JAPONSKÝCH TOPOLŮ • ČÁST DRUHÁ
PŘEDSADEBNÍ PŘÍPRAVA
S přípravou pozemku je nutno začít obvykle rok dopředu před výsadbou tak, aby byly podmínky pro výsadbu a růst dřevin v prvních 2 – 3 měsících optimální. V našich podmínkách se jedná zejména o maximální omezení růstu plevelů v této době a optimalizaci fyzikálních vlastností půdy pro zakořenění dřevin (řízků, prýtů, případně sazenic).
Na zaplevelených lokalitách je nutné začít intenzivní odplevelování už 1,5 – 2 roky před výsadbou v závislosti na převažujících druzích plevelů a zvolené technologii odplevelování. Plevele (ale i nepřipravené luční porosty) omezují růst vysazených dřevin dvojím způsobem: jednak kořenovou konkurencí (připravují je o vodu a živiny) a nadzemní konkurencí vegetačních orgánů (omezují až zamezují přístupu světla k rašícím prýtům).Mechanické odplevelování
Obecně je preferováno a ověřeno opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny (např. řepka, konopí, ječmen) na vybrané lokalitě rok před založením plantáže. Tento způsob současně přispívá ke zlepšení půdních podmínek. V zaplevelených lučních porostech je nutno porost opakovaně kosit nebo spásat tak, aby plevelné rostliny byly omezeny.Chemická příprava
Použití chemických prostředků pro velkoplošné odplevelování půd není doporučováno z důvodů ochrany přírody a tvorby reziduí v půdě, které mohou omezit růst RRD i několik let po aplikaci. V odůvodněných případech (velmi silné zaplevelení, nemožnost použití mechanizovaného odplevelování) je možno použít ověřené biodegradující preparáty (např. Roundup) po konzultaci s odborníky. Při aplikaci přesně podle doporučených postupů je možné snížit účinné koncentrace na minimum. Například v našich pokusech jsme díky správnému načasování aplikace úspěšně omezovali plevel i s koncentracemi okolo 1 % Roundupu +0,3 % tekutého dusičnatého hnojiva (doporučené dávky jsou 2 – 3x vyšší). Aplikace Roundupu může být provedena jednak v přípravném roce nebo také těsně před výsadbou. Tento efektivní způsob omezování plevelů v zaplevelených oukách však může způsobit posunutí termínu výsadby na méně vhodné období, neboť je nutno vyčkat 7 i 14 dní na ověření účinnosti zásahu.Podzimní a jarní orba
Podzimní orbu a přípravu půdy na dobře odpleveleném pozemku je nejlépe provést tak, aby nebylo na jaře nutné již pozemek orat, ale jen kultivátorovat případně vyrovnat. Tento postup je důležitý zejména v oblastech s častým výskytem jarních přísušků. Jarní orbou totiž dojde k porušení přirozené kapilarity půdy, což v případě výskytu přísušku může způsobit silné proschnutí 15 – 20 cm horní půdy, do které se řízky sázejí. Hloubka orby závisí na místních půdních podmínkách a stavu pozemku. Na těžkých jílovitých půdách je vhodné rok dopředu provést hlubokou orbu (doporučuje se až do 70 – 80 cm), aby se zlepšilo provzdušnění půd na více let dopředu. V některých případech je nutné provést i jarní orbu (špatně odplevelené pozemky, utužená půda). Provádíme ji co nejdříve, aby se včas obnovila půdní kapilarita. Na dobře připravených pozemcích stačí provést jen kultivaci a urovnání pozemku. V lučních porostech je nejefektivnější provést stržení pásu travního porostu oddrňovacím lesním pluhem(tzv. Krombergrem), který dříve vlastnil každý lesní závod. Při oddrňování je nutno dbát na to, aby byl odebrán opravdu je tenký povrchový drn. Hluboká brázda není vhodná, protože půda v nižších horizontech obsahuje méně živin a rašící prýty mají oproti travám výškovou ztrátu a hrozí jejich uzavření pod vitálními plevely.Sadební materiál a legislativa
Řízky Japonského topolu jsou nařezané z jednoletých prýtů (prutů, výhonů). Ty se odebírají ve speciálních každoročně seřezávaných porostech – uznaných matečnicích. Produkce sadebního materiálu v matečnicích podléhá schvalování a kontrolám Státní rostlinolékařské správy. Ta monitoruje nejen zdravotní stav reprodukčních plantáží, ale i nakládání se sadebním materiálem, jeho skladování a evidenci. Každý uznaný pěstitel sadby Japonských topolů má přidělené své registrační číslo a je jeho povinností přikládat ke každé sadbě tzv. rostlinolékařský pas. Komora pěstitelů biomasy, o.s. doporučuje pro výsadbu používat pouze kvalitní a uznanou sadbu. Jen tak lze předcházet případným rizikům. Z důvodů možného plagiátorství rostlinolékařských pasů vydává Komora pěstitelů biomasy, o.s. každoročně nové ochranné známky, jimiž jsou opatřeny rostlinolékařské pasy i jednotlivá balení řízků dodávaných Japonských topolů.
Skladování japonských topolů
Bezvadný zdravotní stav a životaschopnost řízků je zaručena jen při šetrném zacházení a skladování. Řízky je nutné skladovat do výsadby ve vhodných skladovacích prostorách. Při krátkodobém uskladnění (1 – 2 měsíce) je optimální teplota 2 – 4 ºC. Pokud chceme skladovat sadbu (řízky) dlouhodobě (5 – 7 měsíců), musíme ji uchovávat v mírném mrazu v rozmezí těsně pod 0 ºC až minus 4 ºC a při vysoké vlhkosti, aby nedocházelo k vysušování mrazem. Je-li ve skladovací místnosti vysoká vzdušná vlhkost je možné řízky a pruty skladovat volně. Skladování v průvanu je nevhodné. Řízky Japonských topolů v takových podmínkách rychle vyschnou a výrazně se tak snižuje jejich schopnost rašení a zakořeňování. Optimální délka řízku je 18 – 22 cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm. Těsně před výsadbou je vhodné řízky namočit na 1 den do vody, zejména pokud nebyly skladovány v optimálních podmínkách. Toto opatření je zcela nutné pro výsadby prováděné v obdobích nebo oblastech výskytu jarních přísušků.Výsadba – jarní termín
Určení optimálního termínu jarní výsadby Japonského topolu závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v předjaří (měsících II – III). Obvykle jsou řízky topolů sázeny od poloviny března do konce dubna, jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu.V zahraničí se uvádí, že výsadbu je možné provést, když teplota půdy dosáhne +5 ºC, kdy dochází k tvorbě kořenů. V oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen), nebo jak bylo uvedeno dříve, naopak později po skončení přísušku. V tomto případě je podmínkou kvalitní uskladnění sadby při minimální teplotě okolo 0 ºC. Vhodné období pro jarní výsadby RRD obvykle končí koncem dubna nebo začátkem května.
Vertikální výsadba Japonských topolů
V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Tam, kde je půda slehlá a ruční zapichování nelze provádět kvůli poškozování řízku, je možno si vyrobit jednoduchý ruční sazeč z železné kulatiny o průměru okolo 1 cm. Tím se nejdřív uděládo půdy otvor, do kterého se potom zasune řízek. Musí být skoro celý v zemi – řízek může vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch. Na těžkých jílovitých půdách je v případě nebezpečí utužení povrchu suchem lepší nechat řízky vyčnívat 3 – 5 cm nad povrchem tak, aby vrcholový pupen byl na úrovni povrchu. Po zapíchnutí nebo zasunutí je potřeba půdu kolem řízku zhutnit například sešlápnutím z boku, tak aby přilnula k řízku, ale nebyl poškozen řízek. Velmi vhodné je si řádek před výsadbou označit napnutým provázkem tak, aby výsadba byla provedena rovně – velmi to usnadňuje
mechanizovanou údržbu a ruční odplevelování. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Postup je shodný jako u výsadby lesních sazenic. Vždy je ovšem nutno dodržet zásadu, aby řízky netrčely více než 5 cm z půdy a půda byla kolem nich dobře utužena. Ve srovnání s manuální výsadbou je mechanizovaná mnohem rychlejší – okolo 0,5 – 0,7 ha/den. V zahraničí se stále více používají speciální sazeče pro výsadbu RRD. Ve Švédsku se nejvíce používá sazeč na celé prýty, které se zasouvají vertikálně do sazeče (obsluha stojí na zadní plošině podobně jako u starých secích strojů). Stroj zapichuje a krátí prýty v přesně zadaných délkách a intervalech. Řízky připravené na poli k výsadbě je nutné chránit před vyschnutím například založením do vlhké půdy nebo do jámy a zakrytím fólií nebo pevnou textilií. Řízky od dodavatelů ve větším množství budou dodávány ve speciálních obalech například ve voskovaných papírových krabicích s perforací, které je možno zasílat i poštou. Zatím bylo vyzkoušeno, že takto dopravované řízky si udrží dobrou vlhkost 7 – 10 dní. Před výsadbou je tyto bedny nutné skladovat na chladném místě a řízky lehce pokropit. Na poli je také zakrýt proti vysychání.
