Abeceda pěstitele Japonských topolů

Často slyšíme argumenty k českým specifi ckým podmínkám rozvoje obnovitelných zdrojů energie, že slunce a větru je málo a biomasa to nevytrhne. Ano, pokud povedeme diskusi, že od zítra obnovitelné zdroje nahradí celou energetickou základnu, tak opravdu současný energetický potenciál nás nevytrhne. Ale máme jasné výsledky rostoucího podílu OZE na energetické produkci, jen je nutno ty zdroje hledat a rozvíjet.

Se zakladateli Komory pěstitelů biomasy vám chceme během letošního roku představit podmínky pěstování plodiny, která by mohla výrazně přispět k energetickým zdrojům, sehrát svou pozitivní roli v krajinotvorbě a poskytovat pracovní místa.

ABECEDA PĚSTITELE JAPONSKÝCH TOPOLŮ • ČÁST PRVNÍ

---

1. LEGISLATIVA A VÝBĚR POZEMKU PRO ZALOŽENÍ PLANTÁŽE

Klon topolu černého a topolu Maximowičova označovaný J-104 a J-105 a obecně nazývaný Japonský topol patří mezi energetické rostliny pěstované pro biomasu.
Byl vyšlechtěn na vysoký výnos dřevní hmoty, vysazovaný v hustém sponu při velmi dobrém růstu. Vysazené řízky Japonského topolu mají vysokou ujímavost a schopnost zakořenit. Strom má značnou odolnost a regenerační schopnost. Japonský topol jako energetická plodina má široké využití, lze jej využít jak v dřevozpracovatelském průmyslu v nábytkářství, nebo na palivové dříví, tak v teplárnách a elektrárnách ve formě dřevní štěpky (biomasy).
Záměr založení porostu neboli plantáže pro pěstování této dřeviny vyžaduje
v první řadě znalost několika legislativních náležitostí:

Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění, v § 3i,

kde jsou vymezeny druhy zemědělských kultur a defi novány v písmenu j) porost RRD, kterým je „souvisle osázena rychle rostoucími dřevinami určenými k produkci biomasy pro energetické využití nebo k produkci řízků jako reprodukčního porostu pro vegetativní množení rychle rostoucích dřevin“. 
Tím, že tento zákon vymezuje plantáže RRD jako samostatnou zemědělskou kulturu, a tyto plantáže jsou tedy součástí zemědělského půdního fondu, jsou tyto plantáže registrovány v systému registru půdních bloků a je na ně možné čerpat přímé platby stejně, jako na jakoukoliv zemědělskou půdu.
Jednotlivým možnostem podpory pro pěstování RRD a podmínkám pro získání dotačních titulů bude věnován jeden z dalších dílů této ABECEDY pěstitele.

Věstník Ministerstva zemědělství z roku 2010

udává seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných
ve výmladkových plantážích v České republice s uvedením
maximální délky jejich sklizňového cyklu. Doporučená maximální délka
obmýtí Japonského topolu je 8 let.

Metodická instrukce Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 5, odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK)

hovoří v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování geografi cky nepůvodního druhu rostliny do krajiny a k aplikaci § 5 odst. 5 ZOPK v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování křížence rostliny do krajiny.
Povolení vydávají dle uvedeného zákona příslušné orgány ochrany přírody, kterými jsou obvykle obce s rozšířenou působností. Tato metodika omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými jsou např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné.
Ze zkušeností začínajících pěstitelů je známo, že dle stanoviska vlády nelze udělovat ani výjimky podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ze zákazu uvedeného v § 26 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, ze zákazu uskutečňovat záměrné rozšiřování geografi cky nepůvodních druhů rostlin na území chráněných krajinných oblastí (citace z Usnesení vlády České republiky ze dne 17. září 2008 č. 1192).
Zde se nabízí možnost pěstovat původní druhy topolů a vrb avšak s vysokými investičními náklady do sadebního materiálu, které i několikanásobně převyšují ceny sadby Japonského topolu.

Zákon 334/1992 Sb. ČNR o ochraně zemědělského půdního fondu

(otázka vyjímání či nevyjímání půdy k jiným účelům)

Od 1. 3. 2007 není třeba odnětí ze zemědělské půdy a také nejde

o zalesňování, jak je mnohdy mylně prezentováno. Při sklizni vzrostlých porostů (pět letech po výsadbě dosahuje Japonský topol výšky 10 – 15 metrů) není nutné žádat o povolení kácet, jelikož jde o podobnou polní plodinu jako je např. kukuřice či brambory. Zde hovoříme o tzv. „polním
dříví“.

Posouzení vhodnosti lokality

Komora pěstitelů biomasy, o.s. a její členové doporučují klást opravdu velký důraz na výběr lokality pro budoucí topolového pole. Pokud jsou již v předpokladech splněny legislativní podmínky jsou další určující faktory,
následující:

1. vhodná lokalita z hlediska bonity půdy a klimatických podmínek

Jednoduchou teoretickou metodou se jeví určování dle BPEJ. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.

Zjednodušený výklad BPEJ:

A – Klimatický region

První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 – 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF). Zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů. Klimatické regiony 0 – 5 jsou převážně suššího a teplejšího, klimatické regiony 6 – 9 jsou spíše vlhčí a chladnější.

B – Hlavní půdní jednotka

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (těch je v ČR 78, označení 01 – 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profi lu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu.

C – Sklonitost a expozice

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám.

D – Skeletovitost a hloubka půdy

Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profi lu a jeho skeletovitosti. Tedy podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm. Tento systém, spolu s vlastním testováním sortimentu klonů topolů a vrb byl využit Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví při vypracování podrobné metodiky pro vytipování vhodných lokalit pro pěstování RRD.
Seznam půd optimálních pro pěstování RRD dle hlavních půdních a klimatických jednotek (HPKJ – jde o první 3 čísla BPEJ) je následující: 642, 643, 644, 645, 646, 647, 648, 649, 650, 651, 654, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663, 664, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675 a 676. Dále se provádí typologie půdy – buď rozborem půdy, nebo osobním
posouzením odborníka. Ten určí vlastnosti půdy půdní sondou, případně dle rostlin, které na pozemku rostou.
Z důvodů nemalých investic do plantáží pro komerční pěstování Japonských topolů je vhodné analýzu pozemků svěřit do rukou akreditovaného projektanta.

2. nadmořská výška a úhrn dešťových srážek

Japonský topol výborně prospívá v oblastech s nadmořskou výškou od 300 do 600 m. Dle pozorování a průzkumů Střední lesnické a vyšší odborné školy v Trutnově na výmladkové plantáži v Bernarticích nacházející se nad 600 m n.m. jsou výsledky růstu neuspokojivé. Vyžaduje minimální úhrn celoročních dešťových srážek ve výši 500 mm. Je vhodný do zátopových oblastí, snáší dlouhodobé zatopení až šest týdnů.

3. přístupnost pozemku pro mechanizaci

Z důvodů svažitosti pozemku, přístupových komunikací a únosnosti terénu je nutné zvážit možné použití odpovídající mechanizace. Sklizeň topolových polí probíhá zejména v zimních měsících a při zámrzu. Půda není zhutňována pojezdem techniky.

4. vzdálenost odběratelů produktů z topolového pole

Vedle stanovištních podmínek je při výběru vhodných lokalit důležité vzít v úvahu vlastnickou strukturu zemědělského půdního fondu, případně nájemní vztahy v území a dále existenci potencionálního odběratele, který by garantoval dlouhodobou jistotu odběru vyprodukované biomasy. Cena topolové biomasy závisí přímou úměrou na vzdálenosti, na kterou je dopravována.

Mimoprodukční a půdotvorná funkce RRD

Porosty Japonského topolu – nejrozšířenější rychle rostoucí dřeviny v ČR jsou vnímány jako přirozená součást zemědělské krajiny. Topolová pole poskytují kromě zatravněné plochy i stromové a keřové patro, které se stává domovem mnoha živočichů. Je zaznamenáván zvýšený výskyt bezobratlých, obojživelníků, hnízdícího ptactva a dalších živočišných druhů běžně žijících mimo zemědělsky obhospodařované pozemky.
V porostech Japonských topolů nachází klid spárkatá zvěř zejména v době vegetace. Vhodným rozčleněním porostů do okolní krajiny lze využít pásů plantáží jako biokoridorů.
Vzávěru první části ABECEDY pěstování Japonského topolu je potřeba vyzdvihnout půdotvornou funkci této rychle rostoucí dřeviny a její pozitivní vliv na vodní bilanci.

Nástin pozorovaných funkcí plantáží RRD:

a) protierozivní vliv díky bohatému a mohutnému kořenového systému topolů v kombinaci s travním drnem,

b) opad listů a ponechávané zbytky travní biomasy vedou k výraznému obohacování půdy     organickými látkami,

c) dochází ke zvýšení mohutnosti a činnosti edafonu – živé složce půdy,

d) díky kořenovému systému stromů je využito živin z hlubších horizontů půdního profi lu,

e) možné využití pro dekontaminaci zamořených půd a následné spalování v topeništích s odlučovači škodlivin. V příštím čísle se budeme tomuto odstavci věnovat podrobněji. 