PĚSTOVÁNÍ
Abeceda pěstitele Japonských topolů
Často slyšíme argumenty k českým specifi ckým podmínkám rozvoje obnovitelných zdrojů energie, že slunce a větru je málo a biomasa to nevytrhne. Ano, pokud povedeme diskusi, že od zítra obnovitelné zdroje nahradí celou energetickou základnu, tak opravdu současný energetický potenciál nás nevytrhne. Ale máme jasné výsledky rostoucího podílu OZE na energetické produkci, jen je nutno ty zdroje hledat a rozvíjet.
Se zakladateli Komory pěstitelů biomasy vám chceme během letošního roku představit podmínky pěstování plodiny, která by mohla výrazně přispět k energetickým zdrojům, sehrát svou pozitivní roli v krajinotvorbě a poskytovat pracovní místa.
ABECEDA PĚSTITELE JAPONSKÝCH TOPOLŮ • ČÁST PRVNÍ
1. LEGISLATIVA A VÝBĚR POZEMKU PRO ZALOŽENÍ PLANTÁŽE
Klon topolu černého a topolu Maximowičova označovaný J-104 a J-105 a obecně nazývaný Japonský topol patří mezi energetické rostliny pěstované pro biomasu.Byl vyšlechtěn na vysoký výnos dřevní hmoty, vysazovaný v hustém sponu při velmi dobrém růstu. Vysazené řízky Japonského topolu mají vysokou ujímavost a schopnost zakořenit. Strom má značnou odolnost a regenerační schopnost. Japonský topol jako energetická plodina má široké využití, lze jej využít jak v dřevozpracovatelském průmyslu v nábytkářství, nebo na palivové dříví, tak v teplárnách a elektrárnách ve formě dřevní štěpky (biomasy).
Záměr založení porostu neboli plantáže pro pěstování této dřeviny vyžaduje
v první řadě znalost několika legislativních náležitostí:
Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění, v § 3i,
kde jsou vymezeny druhy zemědělských kultur a defi novány v písmenu j) porost RRD, kterým je „souvisle osázena rychle rostoucími dřevinami určenými k produkci biomasy pro energetické využití nebo k produkci řízků jako reprodukčního porostu pro vegetativní množení rychle rostoucích dřevin“.Tím, že tento zákon vymezuje plantáže RRD jako samostatnou zemědělskou kulturu, a tyto plantáže jsou tedy součástí zemědělského půdního fondu, jsou tyto plantáže registrovány v systému registru půdních bloků a je na ně možné čerpat přímé platby stejně, jako na jakoukoliv zemědělskou půdu.
Jednotlivým možnostem podpory pro pěstování RRD a podmínkám pro získání dotačních titulů bude věnován jeden z dalších dílů této ABECEDY pěstitele.
Věstník Ministerstva zemědělství z roku 2010
udává seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovanýchve výmladkových plantážích v České republice s uvedením
maximální délky jejich sklizňového cyklu. Doporučená maximální délka
obmýtí Japonského topolu je 8 let.
Metodická instrukce Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 5, odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK)
hovoří v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování geografi cky nepůvodního druhu rostliny do krajiny a k aplikaci § 5 odst. 5 ZOPK v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování křížence rostliny do krajiny.Povolení vydávají dle uvedeného zákona příslušné orgány ochrany přírody, kterými jsou obvykle obce s rozšířenou působností. Tato metodika omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými jsou např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné.
Ze zkušeností začínajících pěstitelů je známo, že dle stanoviska vlády nelze udělovat ani výjimky podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ze zákazu uvedeného v § 26 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, ze zákazu uskutečňovat záměrné rozšiřování geografi cky nepůvodních druhů rostlin na území chráněných krajinných oblastí (citace z Usnesení vlády České republiky ze dne 17. září 2008 č. 1192).
Zde se nabízí možnost pěstovat původní druhy topolů a vrb avšak s vysokými investičními náklady do sadebního materiálu, které i několikanásobně převyšují ceny sadby Japonského topolu.
Zákon 334/1992 Sb. ČNR o ochraně zemědělského půdního fondu
(otázka vyjímání či nevyjímání půdy k jiným účelům)
Od 1. 3. 2007 není třeba odnětí ze zemědělské půdy a také nejde
o zalesňování, jak je mnohdy mylně prezentováno. Při sklizni vzrostlých porostů (pět letech po výsadbě dosahuje Japonský topol výšky 10 – 15 metrů) není nutné žádat o povolení kácet, jelikož jde o podobnou polní plodinu jako je např. kukuřice či brambory. Zde hovoříme o tzv. „polnímdříví“.
Posouzení vhodnosti lokality
Komora pěstitelů biomasy, o.s. a její členové doporučují klást opravdu velký důraz na výběr lokality pro budoucí topolového pole. Pokud jsou již v předpokladech splněny legislativní podmínky jsou další určující faktory,následující:
1. vhodná lokalita z hlediska bonity půdy a klimatických podmínek
Jednoduchou teoretickou metodou se jeví určování dle BPEJ. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.Zjednodušený výklad BPEJ:
A – Klimatický region
První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 – 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF). Zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů. Klimatické regiony 0 – 5 jsou převážně suššího a teplejšího, klimatické regiony 6 – 9 jsou spíše vlhčí a chladnější.B – Hlavní půdní jednotka
Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (těch je v ČR 78, označení 01 – 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profi lu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu.C – Sklonitost a expozice
Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám.D – Skeletovitost a hloubka půdy
Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profi lu a jeho skeletovitosti. Tedy podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm. Tento systém, spolu s vlastním testováním sortimentu klonů topolů a vrb byl využit Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví při vypracování podrobné metodiky pro vytipování vhodných lokalit pro pěstování RRD.Seznam půd optimálních pro pěstování RRD dle hlavních půdních a klimatických jednotek (HPKJ – jde o první 3 čísla BPEJ) je následující: 642, 643, 644, 645, 646, 647, 648, 649, 650, 651, 654, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663, 664, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675 a 676. Dále se provádí typologie půdy – buď rozborem půdy, nebo osobním
posouzením odborníka. Ten určí vlastnosti půdy půdní sondou, případně dle rostlin, které na pozemku rostou.
Z důvodů nemalých investic do plantáží pro komerční pěstování Japonských topolů je vhodné analýzu pozemků svěřit do rukou akreditovaného projektanta.
2. nadmořská výška a úhrn dešťových srážek
Japonský topol výborně prospívá v oblastech s nadmořskou výškou od 300 do 600 m. Dle pozorování a průzkumů Střední lesnické a vyšší odborné školy v Trutnově na výmladkové plantáži v Bernarticích nacházející se nad 600 m n.m. jsou výsledky růstu neuspokojivé. Vyžaduje minimální úhrn celoročních dešťových srážek ve výši 500 mm. Je vhodný do zátopových oblastí, snáší dlouhodobé zatopení až šest týdnů.3. přístupnost pozemku pro mechanizaci
Z důvodů svažitosti pozemku, přístupových komunikací a únosnosti terénu je nutné zvážit možné použití odpovídající mechanizace. Sklizeň topolových polí probíhá zejména v zimních měsících a při zámrzu. Půda není zhutňována pojezdem techniky.4. vzdálenost odběratelů produktů z topolového pole
Vedle stanovištních podmínek je při výběru vhodných lokalit důležité vzít v úvahu vlastnickou strukturu zemědělského půdního fondu, případně nájemní vztahy v území a dále existenci potencionálního odběratele, který by garantoval dlouhodobou jistotu odběru vyprodukované biomasy. Cena topolové biomasy závisí přímou úměrou na vzdálenosti, na kterou je dopravována.Mimoprodukční a půdotvorná funkce RRD
Porosty Japonského topolu – nejrozšířenější rychle rostoucí dřeviny v ČR jsou vnímány jako přirozená součást zemědělské krajiny. Topolová pole poskytují kromě zatravněné plochy i stromové a keřové patro, které se stává domovem mnoha živočichů. Je zaznamenáván zvýšený výskyt bezobratlých, obojživelníků, hnízdícího ptactva a dalších živočišných druhů běžně žijících mimo zemědělsky obhospodařované pozemky.V porostech Japonských topolů nachází klid spárkatá zvěř zejména v době vegetace. Vhodným rozčleněním porostů do okolní krajiny lze využít pásů plantáží jako biokoridorů.
Vzávěru první části ABECEDY pěstování Japonského topolu je potřeba vyzdvihnout půdotvornou funkci této rychle rostoucí dřeviny a její pozitivní vliv na vodní bilanci.
Nástin pozorovaných funkcí plantáží RRD:
a) protierozivní vliv díky bohatému a mohutnému kořenového systému topolů v kombinaci s travním drnem,b) opad listů a ponechávané zbytky travní biomasy vedou k výraznému obohacování půdy organickými látkami,
c) dochází ke zvýšení mohutnosti a činnosti edafonu – živé složce půdy,
d) díky kořenovému systému stromů je využito živin z hlubších horizontů půdního profi lu,
e) možné využití pro dekontaminaci zamořených půd a následné spalování v topeništích s odlučovači škodlivin. V příštím čísle se budeme tomuto odstavci věnovat podrobněji.
ABECEDA PĚSTITELE JAPONSKÝCH TOPOLŮ • ČÁST DRUHÁ
PŘEDSADEBNÍ PŘÍPRAVA
S přípravou pozemku je nutno začít obvykle rok dopředu před výsadbou tak, aby byly podmínky pro výsadbu a růst dřevin v prvních 2 – 3 měsících optimální. V našich podmínkách se jedná zejména o maximální omezení růstu plevelů v této době a optimalizaci fyzikálních vlastností půdy pro zakořenění dřevin (řízků, prýtů, případně sazenic).
Na zaplevelených lokalitách je nutné začít intenzivní odplevelování už 1,5 – 2 roky před výsadbou v závislosti na převažujících druzích plevelů a zvolené technologii odplevelování. Plevele (ale i nepřipravené luční porosty) omezují růst vysazených dřevin dvojím způsobem: jednak kořenovou konkurencí (připravují je o vodu a živiny) a nadzemní konkurencí vegetačních orgánů (omezují až zamezují přístupu světla k rašícím prýtům).Mechanické odplevelování
Obecně je preferováno a ověřeno opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny (např. řepka, konopí, ječmen) na vybrané lokalitě rok před založením plantáže. Tento způsob současně přispívá ke zlepšení půdních podmínek. V zaplevelených lučních porostech je nutno porost opakovaně kosit nebo spásat tak, aby plevelné rostliny byly omezeny.Chemická příprava
Použití chemických prostředků pro velkoplošné odplevelování půd není doporučováno z důvodů ochrany přírody a tvorby reziduí v půdě, které mohou omezit růst RRD i několik let po aplikaci. V odůvodněných případech (velmi silné zaplevelení, nemožnost použití mechanizovaného odplevelování) je možno použít ověřené biodegradující preparáty (např. Roundup) po konzultaci s odborníky. Při aplikaci přesně podle doporučených postupů je možné snížit účinné koncentrace na minimum. Například v našich pokusech jsme díky správnému načasování aplikace úspěšně omezovali plevel i s koncentracemi okolo 1 % Roundupu +0,3 % tekutého dusičnatého hnojiva (doporučené dávky jsou 2 – 3x vyšší). Aplikace Roundupu může být provedena jednak v přípravném roce nebo také těsně před výsadbou. Tento efektivní způsob omezování plevelů v zaplevelených oukách však může způsobit posunutí termínu výsadby na méně vhodné období, neboť je nutno vyčkat 7 i 14 dní na ověření účinnosti zásahu.Podzimní a jarní orba
Podzimní orbu a přípravu půdy na dobře odpleveleném pozemku je nejlépe provést tak, aby nebylo na jaře nutné již pozemek orat, ale jen kultivátorovat případně vyrovnat. Tento postup je důležitý zejména v oblastech s častým výskytem jarních přísušků. Jarní orbou totiž dojde k porušení přirozené kapilarity půdy, což v případě výskytu přísušku může způsobit silné proschnutí 15 – 20 cm horní půdy, do které se řízky sázejí. Hloubka orby závisí na místních půdních podmínkách a stavu pozemku. Na těžkých jílovitých půdách je vhodné rok dopředu provést hlubokou orbu (doporučuje se až do 70 – 80 cm), aby se zlepšilo provzdušnění půd na více let dopředu. V některých případech je nutné provést i jarní orbu (špatně odplevelené pozemky, utužená půda). Provádíme ji co nejdříve, aby se včas obnovila půdní kapilarita. Na dobře připravených pozemcích stačí provést jen kultivaci a urovnání pozemku. V lučních porostech je nejefektivnější provést stržení pásu travního porostu oddrňovacím lesním pluhem(tzv. Krombergrem), který dříve vlastnil každý lesní závod. Při oddrňování je nutno dbát na to, aby byl odebrán opravdu je tenký povrchový drn. Hluboká brázda není vhodná, protože půda v nižších horizontech obsahuje méně živin a rašící prýty mají oproti travám výškovou ztrátu a hrozí jejich uzavření pod vitálními plevely.Sadební materiál a legislativa
Řízky Japonského topolu jsou nařezané z jednoletých prýtů (prutů, výhonů). Ty se odebírají ve speciálních každoročně seřezávaných porostech – uznaných matečnicích. Produkce sadebního materiálu v matečnicích podléhá schvalování a kontrolám Státní rostlinolékařské správy. Ta monitoruje nejen zdravotní stav reprodukčních plantáží, ale i nakládání se sadebním materiálem, jeho skladování a evidenci. Každý uznaný pěstitel sadby Japonských topolů má přidělené své registrační číslo a je jeho povinností přikládat ke každé sadbě tzv. rostlinolékařský pas. Komora pěstitelů biomasy, o.s. doporučuje pro výsadbu používat pouze kvalitní a uznanou sadbu. Jen tak lze předcházet případným rizikům. Z důvodů možného plagiátorství rostlinolékařských pasů vydává Komora pěstitelů biomasy, o.s. každoročně nové ochranné známky, jimiž jsou opatřeny rostlinolékařské pasy i jednotlivá balení řízků dodávaných Japonských topolů.
Skladování japonských topolů
Bezvadný zdravotní stav a životaschopnost řízků je zaručena jen při šetrném zacházení a skladování. Řízky je nutné skladovat do výsadby ve vhodných skladovacích prostorách. Při krátkodobém uskladnění (1 – 2 měsíce) je optimální teplota 2 – 4 ºC. Pokud chceme skladovat sadbu (řízky) dlouhodobě (5 – 7 měsíců), musíme ji uchovávat v mírném mrazu v rozmezí těsně pod 0 ºC až minus 4 ºC a při vysoké vlhkosti, aby nedocházelo k vysušování mrazem. Je-li ve skladovací místnosti vysoká vzdušná vlhkost je možné řízky a pruty skladovat volně. Skladování v průvanu je nevhodné. Řízky Japonských topolů v takových podmínkách rychle vyschnou a výrazně se tak snižuje jejich schopnost rašení a zakořeňování. Optimální délka řízku je 18 – 22 cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm. Těsně před výsadbou je vhodné řízky namočit na 1 den do vody, zejména pokud nebyly skladovány v optimálních podmínkách. Toto opatření je zcela nutné pro výsadby prováděné v obdobích nebo oblastech výskytu jarních přísušků.Výsadba – jarní termín
Určení optimálního termínu jarní výsadby Japonského topolu závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v předjaří (měsících II – III). Obvykle jsou řízky topolů sázeny od poloviny března do konce dubna, jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu.V zahraničí se uvádí, že výsadbu je možné provést, když teplota půdy dosáhne +5 ºC, kdy dochází k tvorbě kořenů. V oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen), nebo jak bylo uvedeno dříve, naopak později po skončení přísušku. V tomto případě je podmínkou kvalitní uskladnění sadby při minimální teplotě okolo 0 ºC. Vhodné období pro jarní výsadby RRD obvykle končí koncem dubna nebo začátkem května.
Vertikální výsadba Japonských topolů
V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Tam, kde je půda slehlá a ruční zapichování nelze provádět kvůli poškozování řízku, je možno si vyrobit jednoduchý ruční sazeč z železné kulatiny o průměru okolo 1 cm. Tím se nejdřív uděládo půdy otvor, do kterého se potom zasune řízek. Musí být skoro celý v zemi – řízek může vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch. Na těžkých jílovitých půdách je v případě nebezpečí utužení povrchu suchem lepší nechat řízky vyčnívat 3 – 5 cm nad povrchem tak, aby vrcholový pupen byl na úrovni povrchu. Po zapíchnutí nebo zasunutí je potřeba půdu kolem řízku zhutnit například sešlápnutím z boku, tak aby přilnula k řízku, ale nebyl poškozen řízek. Velmi vhodné je si řádek před výsadbou označit napnutým provázkem tak, aby výsadba byla provedena rovně – velmi to usnadňuje
mechanizovanou údržbu a ruční odplevelování. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Postup je shodný jako u výsadby lesních sazenic. Vždy je ovšem nutno dodržet zásadu, aby řízky netrčely více než 5 cm z půdy a půda byla kolem nich dobře utužena. Ve srovnání s manuální výsadbou je mechanizovaná mnohem rychlejší – okolo 0,5 – 0,7 ha/den. V zahraničí se stále více používají speciální sazeče pro výsadbu RRD. Ve Švédsku se nejvíce používá sazeč na celé prýty, které se zasouvají vertikálně do sazeče (obsluha stojí na zadní plošině podobně jako u starých secích strojů). Stroj zapichuje a krátí prýty v přesně zadaných délkách a intervalech. Řízky připravené na poli k výsadbě je nutné chránit před vyschnutím například založením do vlhké půdy nebo do jámy a zakrytím fólií nebo pevnou textilií. Řízky od dodavatelů ve větším množství budou dodávány ve speciálních obalech například ve voskovaných papírových krabicích s perforací, které je možno zasílat i poštou. Zatím bylo vyzkoušeno, že takto dopravované řízky si udrží dobrou vlhkost 7 – 10 dní. Před výsadbou je tyto bedny nutné skladovat na chladném místě a řízky lehce pokropit. Na poli je také zakrýt proti vysychání.
