DOBRÁ VOLBA: Japonský topol

1.    Úvod

Základem spotřebního způsobu života je dostupná energie. Zdroje levné energie z fosilních paliv mají své limity. Modernizace technologií ve směru úspor energie má rovněž pevně dané hranice a ne zcela se slučuje s trvale udržitelným rozvojem(TUR). Naopak energie získaná z obnovitelných zdrojů (OZE) je nosným prvkem TUR. Je faktem, že TUR je značně antropocentrický směr a zachování životního prostředí a jeho biodiverzity chápe „pouze“ jako prostředek. Dílčím cílem je maximální využití potenciálu živých organismů. Značné rezervy jsou v získávání energie z biomasy. Lze s úspěchem tvrdit, že rezervy jsou v kvantitě, ale také v kvalitě. Tato studie má za úkol osvětlit problém získávání energie z biomasy, konkrétně z dendromasy         s využitím rychle rostoucích dřevin. Součástí studie je rovněž aplikace efektivního pěstování RRD v praxi.

2.    Cíleně pěstované energetické plodiny

Termínem energetické plodiny jsou označovány druhy dřevin, bylin a trvalek. Konkrétně se jedná o přírodě blízké botanické druhy, klony, kultivary a křížence.  Tyto rostliny jsou využívány pro cílenou produkci biomasy, vhodné k energetickému využití (spalování, produkce bioplynu, kvašení). Jejich objemová produkce je oproti ostatním plodinám několikanásobná. Za nadprůměrnou produkci je považován výnos +4,5 t/ha/rok sušiny. Energetické plodiny lze jednoduše rozdělit na nedřevnaté a dřevnaté.

2.1.1.     Nedřevnaté energetické plodiny

V ČR bylo doposud testováno přes 100 druhů. Nejlepší výsledky byly dosahovány s křídlatkami, šťovíkem (Uteuša), slézy, tzv. energetické obilí (Triticale) a pícninářské traviny. Některé druhy nelze vůbec vnášet do krajiny pro jejich invazní schopnosti a narušování biodiverzity.

2.2.    Dřevnaté energetické plodiny (RRD)

Pod tímto pojmem rozumíme různé druhy a sorty dřevin a keřů, které jsou schopny nadprůměrného výnosu nadzemní (skliditelné) biomasy , tj. +4,5 t/ha/rok sušiny.
Dle  produkce lze RRD klasifikovat;


+ 8 t/ha/rok suš. – nadprůměrné
+15 t/ha/rok suš. – vynikající



Nejperspektivnějším způsobem (dnes) je pěstování RRD na bázi výmladkových plantážích na zemědělské půdě. Plantáže jsou sklízeny ve velmi krátkém obmýtí, tzv. minirotaci 3-6 let, kterou lze opakovat bez nutnosti výsadby po dobu 12-20 let. Jejich produktem je dendromasa využitelná zejména jako palivo, ale i jako průmyslová surovina (kapalná paliva, léčiva, konstrukční materiály). V ČR jsou k těmto účelů využívány zejména klony vrb a topolů. Produkce topolů i vrb je srovnatelná s tím, že vrby mají širší rozpětí, jejich produkce je však velmi úzce vázána na lokalitu, zejména s ohledem na zásobení vodou.
Vrby – 3,5 až 22,3 t/ha/rok suš.
Topoly – 4 až 15,5 t/ha/rok suš.
Proč topoly?

Je faktem, že biodiverzita je v rámci TUR „pouhým“ prostředkem, nicméně je velmi důležitá.

Pokud hodláme krajinu trvale využívat je třeba zohlednit následující faktory.

vysoká produkce sušiny   =   vyčerpání půdy

vyčerpání půdy                 =    nutnost hnojení
nutnost hnojení                 =    zvýšení nákladů
zvýšení nákladů                  =    snížení efektivity

Pro nedřevnaté en. plodiny platí všechny výše uvedené body. Při jejich pěstování dochází k výtěži veškeré nadzemní části + 50% z rostliny, která obsahuje většinu zásobních látek. Na stanovišti zůstává kořenový systém, jež obsahuje též zplodiny metabolismu rostliny (toxické), víceleté pěstování téže plodiny snižuje výnosy. Je předpoklad, že nebude možné danou plochu kontinuelně využívat pro energetické účely. Biodiverzita v zoofauně na takovýchto lokalitách prakticky neexistuje.
RRD působí na půdu o poznání šetrněji. Topoly a vrby jsou tzv. pionýrskými dřevinami a jejich kořenový systém působí pozitivně na půdu. Růst kořenů provzdušňuje půdu, obohacují vrchní horizonty půdy opadem listí (zdroj živin).



Růstové charakteristiky a dynamika růstu topolů jim předurčuje široké využití. V případě kolapsu trhu s biomasou (pěstovanou v minirotaci) je možné beze ztrát přejít na tzv. lignikulturu a pěstovat kvalitní sortimenty s širokým využitím. Nezanedbatelná je rovněž možnost lokálního obchodování s palivovým dřívím. Produkce takového dříví dosahuje cca 10 m3/ha ročně od třetího roku po založení. Plocha ani po smýcení po 15 letech (až 500 m3/ha) neztrácí produkční schopnost a je možné pokračovat bez nákladů na založení a údržbu porostu – v dalších cyklech dochází ke snížení produkce a je efektivní využít plochu max během třech patnáciletých cyklů.